Zapomenout je nejtěžší úlohou života.

Metin2

5. srpna 2013 v 2:37 | Sae-chan
Ahoj... :D tákže, jak vidíte podle nadpisu, tak se bude psát o Metinu :D není to reklama ani žádná recenze...:D jde prostě o to, že jsem se cca po 3letech vrátila na offik(kterému říkám LOS OFIKOS - Neptejte se proč :D) a hraju teprve asi 5 dní, tak nemám moc přátel a po nocích je nuda(ano po nocích, mám poruchy spaní :D). Tak bych byla ráda, kdyby se našel někdo, kdo má taky takové "poruchy" a šel by semnou hrát. Siona modrá říše ;)
 

Saeko smutní

25. července 2013 v 10:21 | Sae-chan
No, já doufám, že když vám tu napíšu tu básničku, co jsem napsala, tak pochopíte o co jde... proč Sae smutní...

Byl jsi pro mě vším,
byl's tím nejlepším.
Milovala jsem tě celé roky,
přeplavala bych i veletoky.
Za tebou i tisíc let,
přešla bych celý svět.
Našla bych si tě,
v téhle realitě.
Přesto byl's tu pro mě celou dobu,
pro mě emocím nadvýrobu.
Však těžké bylo říci ti,
že bez tebe nemohu přežiti.
Teď na konci vím, že jsme přátelé,
pro mne další roky neveselé.
Teď můžeš si důvěru získávat znovu,
jen kvůli jednomu hloupému slovu.
Toť konec je můj,
večer plný nočních můr.
Plakala jsem dlouho v noci,
nevěděla jsem se čeho zmoci.
Teď už vím proč žíti musím,
do konce života tě milovat budu... tuším.


Sae barmanka

21. července 2013 v 15:14 | Sae-chan |  Sae-chan
Ahojté, takže jsem právě teď zjistila, že mě nehorázně baví zkoušet dělat různý koktejly. :D vážně mě to baví :DD a tak jsem se rozhodla vám se jeden ze svých "receptů" napsat:
Potřebujeme:
med, třtinový cukr, cukr, mléko, rum(nebo něco prostě:D), sůl a vodu
Do půlitru dáme lžičku medu a trochu mléka a dáme do mikrovlonky trochu povolit, po vyndání dolijeme zhruba do 1/2 mlékem a nalejeme rum(dle svého) a zbytek dolijeme vodou. Přidáme 2lžičky třtinového cukru a půl lžičky soli + 1 lžička normálního krystalového cukru. Zamícháme a může se podávat s kostkami ledu :D
Přeju krásnou zábavu :D
 


Zakázané Ovoce

17. července 2013 v 10:02 | Sae-chan |  Téma týdne
Tak na tohle téma jsem mohla čekat celý život! První co mě napadne je Zakázaný Ovoce. A kdo by nechtěl psát něco o ZÝO, jsem metalistka a nevadí mi rock ani punk ale raději upřednostňuji punk a ZÝO patří mezi ty nejlepší. Chtěla bych na ně jednou jet, tak snad někdy budou tu v okolí Ústeckého kraje :-) mají hezké texty a hudba je taky moc pěkná, nemám jim co vytknout, možná ten punkerský vkus by mohl bejt lepší, ale nic proti nim. Patří mezi prvních 5 oblíbených, nebudu to rozepisovat ale mezi nejlepší patrí VD a SPS.
Moje nejoblíbenější písnička od nich :-)

Důchodci

8. července 2013 v 22:53 | Sae-chan |  Téma týdne
Když se řeknou důchodci, vybavím si svojí praxi... jelikož jsem na sociální škole, kde je to pro mě peklo. Ale mamka tu má poslední slovo...

Zkušební povídka

6. července 2013 v 5:39 | Sae-chan
(Fay, Sharon, Stelly, Illeana, Virginie / Andrew, Erik, Daniel, Jarred, Yancy)

Je krásná jarní sobota a mě tak napadlo, co takhle zajít na pláž a aspoň trochu toho volného času ztrávit s kamarády. Tak jsem tedy obvolala pár přátel. Šla jsem do domu - jelikož jsem seděla na zahradě - a vzala si do tašky osušku, krém na opalování, mobil, peněženku a ještě se převlékla. Oblékla jsem si plavky a přes ně jsem si vzala krátké, pruhované černobílé šaty a k tomu žabky. Vlasy jsem si hodila do culíku a na hlavu si dala sluneční brýle. Šla jsem z pokoje, ale včas jsem se zastavila, když jsem si uvědomila, že u sebe nemám klíče. Sáhla jsem pro ně na noční stolek a šla jsem na pláž, kde jsme se měli sejít s přáteli. Osušku jsem roztáhla a ani jsem si nestihla sundat šaty, a už tu byl prní host. Erik. Stál přímo vedle mě a já ho beze slov objala. "Fay..." pevně mě stiskl. "Ahoj, Eriku," odpověděla jsem a nečekala na odpověď. Zahlédla jsem cosi rozmazáného na druhé straně pláže, jak to mává rukama nad hlavou a volá naše jména. Po chvíli jsem zjistila, že je to Sharon. Rozeběhla jsem se za ní a pevně ji objala. Erik mezitím seděl na zemi a usmíval se. Šla jsem se Sharon zpátky k Erikovi a mezitím jsme se bavili o tom, jak jsem se měla tu dobu, co jsem žila v Paříži. "Měla jsem se doslova božsky, i když tady se mi líbí víc, je tu krásná příroda, klid, voda... a vy," usmála jsem se a v tu chvíli na mne volal Daniel. "Fay, tak jsi konečně doma, rád tě vidím." Sebrala jsem se ze země a došla k němu abych ho objala. "Tady jsi mi chyběl," dodala jsem. "Je nás tu nějak málo, kdo chybí?" zeptal se Erik. Ohlédla jsem se po všech, abych si ujasnila, kdo všechno tu je. "Illeana a Yancy," odpověděla jsem. "Jak jinak..." dodala Sharon a lehla si spokojeně na záda. "Na ně není nikdy spoleh. Beztak se zase někce cucmaj pod borovicí a je jim to úplně jedno, že jsi se vrátila," řekl Daniel a natáhl se vedle Sharon. "Jak bylo v Paříži?" zeptal se ještě, než si nandal brýle. "Krásně, ale tady je líp," řekla jsem a povzdechla jsem. "Už jdou!" vykřikla Sharon, jakoby to tušila, jelikož celou dobu ležela se zavřenýma očima. "Ahoj Fay," řekli oba dva. "No nazdar, vy milenci." Illeana se usmívala, ale Yancy byl nějaký... naštvaný, mi přišlo. Zřejme by se radši cucmal pod borovičkou. Posadil se vedle Daniela a Erika a bavili se o hrách, jak to u nich už bývá normální, nechtěla jsem si povídat s holkama, jelikož jsem chtěla, abychom se bavili všichni dohromady, tak jsem si sedla a podlouchala. Od holek jsem se dozvěděla, že se Virginie zamilovala do někoho, po kom může každý jenom toužit. Pak jsem chvíli poslouchala kluky, bavili se normálněji, méně se smáli a nepřekřikovali se, což bylo příjemnější a nebolela mě hlava, navíc mě to zajímalo víc, než o čem si povídají vedle, protože hry hraju, nebo spíš jsem hrála často. Celkem mě zarazilo, že mě ani nevnímají. Vsadím se, že kdybych se teď sebrala a odešla, tak si toho ani nevšimnou, a taky že jsem to udělala, šla jsem do vody. Plavala jsem do té hlubky a ponořila se, tlak se ke mě tlačil ze všech stran, bylo to nepříjemné, ale zároveň tak krásné. Na druhý pokus jsem se pokusila najít nějakou mušli, škebly, cokoliv, hlavně aby to nebyl ježek. Na třetí pokus jsem vytáhla malou mušli. "Koukejte co mám." Všichni se otočili a koukali na mě, jako bych to nečekala. "Jé, Fay... to je mušle," řekla Sharon. "Ano je." rozesmála jsem se. Daniel se rozeběhl a skočil do vody, čekala jsem, že se hned vynoří, ale nic. Po chvíli se vynořil přede mnou a v ruce držel mušli. Usmála jsem se na něj a pak jsem mu uplavala zpátky na pláž. "Ty jedna malá potvoro!" ponořil se a hned vynořil, když vylezl z vody rozběhl se za mnou tak jsem před ním utíkala, doběhli jsme až na druhou stranu pláže a pak jsem se vzdala. "Vzdávám se, vzdávám se." Sedla jsem si, abych se vydýchala. Posadil se vedle mě. "Je to tu krásné..." pověděla jsem mu. Slunce zapadalo a odráželo se od vody. "Ano, to tedy je," zašeptal a pohladil mě po tváři. Cítila jsem, jak červenám. Najednou se mě cosi zmocnilo, ten pocit jsem znala, sevřela jsem mu ruku takovou silou, že jsem mu jim málem rozdrtila. "Au! Nepřeháněj to, sorry," řekl celkem naštvaně, překvapeně ale celkem i zklamaně. "Promiň, já nechtěla..." nohy jsem si přitáhla k sobě, abych se mohla opřít o kolena. "Nevím, co se semnou děje," pověděla jsem. "Kakmile se ke mě někdo takto přiblíží, jako by se mě něco zmocnilo... dokud si nezačnu sama." Nechápal. "Hele, koukej... tohle byl zřejmě omyl, ale měla bys to začít řešit, nebo bude pozdě," řekl mi a otočil se k odchodu. Sebrala jsem se ze země a chytla ho jemně za ruku. "Danieli..." chvíli trvalo, než se otočil, ale políbila jsem ho. Ne proto, že bych mu to chtěla vynahradit, za tu ruku, ale proto, že k němu cítím, už dlouhou dobu. Ano, jsem do něj zamilovaná. Už hodně dlouho, ale našel si potom přítelkyni a já to vzdala, ale teď je zase volný. Volný a jde po mě, nechci aby to tak rychle ukončil, nejsem doma ani den. Polibky mi oplácel se stejnou chtíčí jako já. Jazyky jsme propletli a líbali jsme se tak zuřivě, že jsem myslela, že ze sebe každou chvílí všechno sundáme a na pláži si užijeme. Ještě nikdy jsem to na pláži nedělala, ráda bych to zkusila. Ale asi po třech minutách skončil, ještě mi vlepil jeden krátký polibek. "Měli bychom se vrátit," pověděl a propletli jsme si prsty. Cestou jsem se bála, co řeknou ostatní, až to uvidí, nebo jestli o tom už něco věděli, kdo ví.

Sae se nudí!

6. července 2013 v 3:48 | Sae-chan |  Sae-chan
Sae se nudí, co s tím???
Sae neví co dělat, tak začala opět hrát metin (celestial, kdyby se někdo náhodou taky nudil >_>), kreslit, psát básně, číst si knížky, celý dny prospat, hrát si se psem, povídat si se ségrou (což je u mě neobvyklé), uklidila si pokoj, takže to tu nikdo nepoznává, a už jí docházejí nápady, protože všechno co udělala, už jé taky přestává bavit... momentálně přemýslí nad tím, jestli by neměla dál psát nové díly Wolf Tear's a také přepsat pár kapitol z nightcreed... poraďte jí prosím T^T

Povídky na přání

23. června 2013 v 21:16 | Sae-chan
ZAČÍNÁM PSÁT POVÍDKY NA PŘÁNÍ!
Ale nejprve se musíte zaregistrovat! ;) je to jen pár řádků...

Žánr:
Hlavní postavy + charakter a vzhled/vlasy, barva oči, postava, styl/:
O co by mělo jít (možnost toho, že to necháte na mě :D):
Prostředí:

Piště podle vaší fantazie... romantika, dobrodružství, fantasy, erotika... cokoliv chcete :-)

PS: Pokud bude moc objednávek na yaoi, tak si vybírám :D *nemá ráda yaoi* >_>

S láskou Sae :*

NA PŘÁNÍ

8. května 2013 v 7:37 | Sae-chan
BÁSNIČKY A OBRÁZKY NA PŘÁNÍ, PIŠTĚ DO KOMENTÁŘŮ!

Vaše Sae
Začátek: 8. května
Konec: 19. května

Pro Peu

8. května 2013 v 7:35 | Sae-chan |  Moje tvorba
Ohayo~
Sae zase kreslila, a byl to obrázek pro Peu ^-^
Peu a Zeake(Saečin bratr)
A jako další jsem kreslila Sae,
když přijel její brat, tak to museli oslavit, ale Zeake je abstinent a Sae mu svolila, aby ji ostříhal~ ...tak to se tvářila, když se ráno podívala do zrcadla ^^
a další pict Sae...
snad se vám to bude líbit...
...DĚLÁM OBRÁZKY NA PŘÁNÍ! >> ZDE <<

Slzy v očích mít

8. května 2013 v 7:13 | Sae-chan |  Básničky
Se slzami v očích usínám,
svět kolem nevnímám.
Hudba v uších mi hrá,
už cítím, že chce se mi spát.
Zdá se mi sen, jak měsíc svítí,
jaké by bylo srdce míti.
Se slzami v očích se probouzím,
tento den bude hrůzo-hrůzoucím.

Láska?

8. května 2013 v 7:05 | Sae-chan |  Básničky
Láska je hloupá víra,
musíš věřit na upíra.
Jako upír vysaje ti krev,
nečekej a hned ji stref.
Život je na vlásku,
nevěř na ní, na lásku.
S láskou se dějí špatné věci,
tím život je jako v kleci.
V kleci si uvězněn sám,
tvá láska je tu a tam.
Nezdrží se ani na chvíli,
na minutku tě rozptýlí.
Nechceš vidět jak umírá?
Stačí věřit na upíra!

Ráno

22. dubna 2013 v 14:47 | Sae-chan |  Básničky
Oči jsem otevřel,
slunko jsem uviděl.
Svítilo mi do očí,
zkřivil jsem obočí.
Slunce mě hřálo,
bodejť, je přeci ráno.
Ráno krásné jako každé,
tak si slunce také važte.
Slunce sice hřeje běžně,
paprsky dopadají něžně.
Kapky rosy v trávě mokré,
vzhlédni k obloze modré.
Vylezeš ven z postele,
navštívíš své přátele.
Už na tebe čekaj venku,
obdivují jarní sněženku.

Fan arty a Oficial arty

22. března 2013 v 22:00 | Sae-chan |  Moje tvorba
Tákže, opět vám sem přidávám pár fan artů, ale dokonce jsem se dokopala k několika oficial artům... XD no, tady vám je dám, protože nemám žádné potřebné slova, co bych k tomu mohla psát XD

Deprese

10. března 2013 v 19:28 | Sappy |  Téma týdne
Takže, tématem týdne je "deprese" ...asi o tom moc nenapíšu, i když mám depky pořád, někde se říká, že deprese a depky není to samé, i když já v tom rozdíl nehledám. Mývám je kvůli různým věcem, například, když se s někým hádám, když mám zaracha, kvůli klukům, vždyť to každá holka zná. Je to běžný a vždycky si najdu nějakou cestu, jak se z ní dostat. Pomáhá mi, když se třeba dívám na anime, čtu si knížky, jen tak si čmárám, nebo se jdu prostě jen tak projít na vzduch, třeba i se psem, ale o samotě. Přemýšlení nad jednou a tou samou věcí je taky depresující, proto hodně často měním téma konverzce, když se mi nějaká nelíbí, nebo mi něco připomíná. Občas se i rozbrečím, třeba když mi z ničeho nic v hlavě zablýskne nějaká vzpomínka, nebo když slyším písničku, na kterou mám špatnou vzpomínku... poslouchám metal, ale mám tu i pár rapových písniček, které mi poslal můj bývalý a nechci je smazat, i když rap nesnáším, i jeho, ale už jsem mu odpustila, akorát s ním nechci mít už nic společné. Hodně se také trápím kvůli rodičům, hádají se, že nemají peníze, a taky hodně kvůli úplným zbytečnostem. Škola mi taky leze krkem, bojím se, že neprojdu do duháku a máma mě zabije... ale jelikož vážně nemáme moc peněz, tak když mámě řeknu o peníze, tak na mě valí oči, ono kdybych měla totiž středoškolský tabulky, tak bych nepropadala z matiky... jenže je nemám. Náladu si zlepšuji taky občas nějakým tím tvrdším alkoholem, i když bych neměla. Takže doufám, že nikdo z Vás nebude depkařit... hodně štěstí přeje Sae-chan :-)

Kam dál